Román Střela proti růži líčí husitskou dobu z pohledu zemana Jana Smila z Křemže, potomka jedné ze zchudlých větví rodu Bavorů ze Strakonic. V literatuře bývá husitství často líčeno v krajních polohách, buď jako barbarství ničitelů klášterů nebo naopak bývá nekriticky oslavováno. Autor se snaží vycházet z pravděpodobného pohledu svého hrdiny. Ten už tím, že si vzal za ženu katoličku Annu z Rožmitálu, jistě patřil k umírněným husitům. Život Jana Smila z Křemže máme zachycen, včetně slyšení u římského krále Zikmunda, v řadě listin a dopisů. Víme proto, že ho musel Oldřich z Rožmberka propustit ze zajetí. Další vztahy mezi Oldřichem a Smilem byly řešeny řadou válek a potyček, které vyvrcholily nadiktováním míru Rožmberkovi v roce 1429 na nádvoří krumlovského hradu. Smilovi se podařilo získat hrad Hus i zástavu města Prachatic spolu s řadou vesnic opuštěného kláštera Zlatá koruna. Přesto to nestačilo proti moci a majetku Oldřicha z Rožmberka. Tomu se v bezvládí po smrti císaře Zikmunda podařilo vylákat Jana Smila k jednání na Krumlov a tam ho pod záminkou falšování listin věznit sedm let. K jeho osvobození nepomohla ani válka měst Tábora, Písku a Vodňan s Rožmberkem, trvající dva roky. Přes to, že Smilova manželka za jeho svobodu vyměnila všechny listiny na získané statky, byl pomocí sedmi padělaných listin obviněn z falšování a dále vězněn. Nakonec, před zvolením Jiřího z Poděbrad za krále, byl i popraven. Smilovi synové Přibík a Jiřík se domohli odškodnění až od husitského krále Jiřího. Ten donutil Oldřicha z Rožmberka zaplatit vdově po Janu Smilovi z Křemže odškodné 15 000 kop českých grošů. Život jejímu manželovi však již vrátit nemohl.

Váz., 472 stran, 145 x 205 mm. EAN 9788072682669